srpen 2004
CÍSLO JEDNA
...A JINÉ UDÁLOSTI

Média prinášela pravidelne komentáre, refe-ráty, rozhovory a další texty týkající se situace v Izraeli.

xxx
Pod titulkem "Antisemitu je nejvíc od dob holocaustu" se Hospodárské noviny (20.7.) vrátily k francouzské reakci na výzvu izraelského premiéra Šarona k francouzským Židum, aby se pro své bezpecí prestehovali do Izraele.

xxx
Vzrust antisemitismu v západní Evrope, predevším ve Francii, byl tématem obsáhlé besedy v Radiožurnálu (13.7.). Podle novináre J. Jíru, který žil dlouho ve Francii, nenávist tamní arabské menšiny k Židum nemu-že být projevem antisemitismu, nebot jsou sami Semité. "Je to - antijudismus."

xxx
V 49. dílu seriálu "Židé v Brne" informuje Rovnost-Brnen-ský a jihomoravský deník (17.7.) o svátku De-vátý Av. 46. díl seriálu (26.6.) je venován iko-nografickým motivum na synagogálních texti-liích, 47. díl je venován osobnosti Arnošta Wiesnera (1890 Malacky-1971 Liverpool), vedle Bohuslava Fuchse asi nejvýznamnejšího moderního brnenského architekta.

xxx
Pod titul-kem "Šamajim priblíží tradice židovské kultury" ohlašují Noviny Trebícska-Vysocina (15.7.) první rocník festivalu, který "oživí" židovskou ctvrt v Trebíci.

xxx
Lidové noviny (3.7.) prines-ly medailón Theodora Herzla.

xxx
"Nesouhlasím s Adornem," rekla v rozhovoru pro týdeník Týden (12.7.) izraelsko-ceská spisovatelka Ruth Bondyová, mj. autorka monografie o Jakubu Edelsteinovi. "Poezie existuje i po Osvetimi... Žádný filosof nemuže vedet, kdy poezie ztratí smysl."

xxx
V obsáhlém rozhovoru pro HN (9.7.) ríká R. Bondyová mj. o živote v Izraeli: "Chceme proste hranice, v nichž se budeme cítit doma a bezpecní. Evropa a Spojené státy verí, že je možné vybudovat mnohonárodní stát, ve které budou Izraelci a Palestinci v klidu a míru pohromade. Ale sami z ceské historie víme, že to tak nejde. A vetšina z nás Izraelcu už skutec-ne nechce žít jako trpená menšina. Ani jako dobre trpená menšina."

xxx
V rozhovoru pro Právo (15.7.) na otázku, proc si nechala odstra-nit osvetimské císlo z predloktí, odpovedela mj. "O tech císlech se ríká, že jsou znakem cti, ale já v tom žádný znak cti nikdy nevidela. Já tako-vou pripomínku na tak tragickou cást života nepotrebuju. Nechci, aby lidé o me vedeli pre-dem víc, než já vím o nich."

xxx
O problému palestinských uprchlíku a promene vztahu levi-cových intelektuálu k izraelsko-palestinskému problému po 11. zárí 2001 referují LN (10.7.) na príkladu nové verze známé knihy izraelského historika Be

xxx
yho Morrise (10.7.) "Zrod prob-lému palestinských uprchlíku 1947-49".

xxx
Podle Radia Praha CRo 7 (11.7.) bude na br-nenském hrade Špilberk instalována deska, upo-mínající na Židy, kterí tu byli za protektorátu vezneni gestapem. Patril k nim i otec America-na ceského puvodu Charlese Ticho, který s nápadem na pametní desku prišel.

xxx
Pod titul-kem "Solženicyn vstoupil novou knihou na tenký led" recenzují HN (29.6.) ceské vydání knihy A. Solženicyna "Dve ste let pospolu. Dejiny rusko-židovských vztahu v letech 1795-1916" (Praha 2004). "Spisovatelovo myšlení se možná nedá nazvat antisemitským, v minulosti se však mnohokrát ukázalo, že tento typ uvažo-vání k antisemitismu vede," soudí autor recenze P. Kosatík. Podle neho také "v nejasném zachá-zení s prameny kniha nejvíc pripomíná antise-mitskou literaturu".

xxx
Média, napr. iDnes (12.7.), vzpomnela stého výrocí narození nosite-le Nobelovy ceny za literaturu, I. B. Singera, který psal v jazyce jidiš. Týdeník Respekt (12.7.) pri této príležitosti pripomnel ne zcela ojedinelý názor kanclére izraelské univerzity Bar-Illan, rabiho Emanuela Rackamana, podle nehož v Singerovi "z židovského pohledu No-belovu cenu obdržel ten nejméne vhodný au-tor", nebot ve svém díle namísto autentické rekonstrukce života polských Židu nabízí jeho "divoký, barvitý obraz".

xxx
"V Praze jsem se cítil jako ve snu. Cítil jsem, že je tu neco, po cem jsem toužil od detství," ríká mj. v rozhovo-ru pro Metro-magazín (25.6.) židovský houslista Alexander Shonert, který se v roce 1999 preste-hoval s matkou z rodného Novosibirska do Pra-hy. "Pocátky tu byly težké. V agenture mi ríka-li, že by ze me do roka udelali hvezdu, kdy-bych nebyl, co jsem. Nepomohli mi ani Rusové ani Židé, ale - Ceši."

xxx
Mladá fronta Dnes (3.7.) prinesla nekrolog na zpevacku a sklada-telku Naomi Šemerovou (74), která zemrela 26. cervna.

xxx
Magazín LN (2.7.) otiskl rozhovor s Marií Haasovou, roz. von Bibikoff (87), man-želkou herce a režiséra Hugo Haase. "V Ameri-ce byl úspešný, ale když se pak dozvedel, jak v koncentráku zahynul jeho otec a bratr, dostal astma a už nemohl hrát. Už se jenom toužil vrátit," rekla mj.

xxx
Pod titulkem "Zvírata jsou naši pozemští andelé" otiskl deník Právo (24.6.) rozhovor se skladatelem Janem Klusákem. Na otázku: "Myslíte, že spojení krestanské a židov-ské kultury prímo v rodine vás nejak duchovne ovlivnilo?", odpovedel: "Myslím, že kolem tech mísících se kultur v Praze, ceské, židovské a nemecké, panuje hodne omylu a legend. Moji rodice byli typictí lidé první republiky, lidé "moderní", neverící. Náboženství u nich nehrálo žádnou roli, oba chodili do ceských škol a mlu-vili cesky. Já jsem až do protektorátu netušil, že tatínek je Žid. Teprve pozdeji jsem zacal pátrat po tom, proc musí nosit žlutou hvezdu. Zustali jsme po válce s maminkou sami a maminka se už z toho nikdy nevzpamatovala."

xxx
"V obci muže být jen jedno císlo 1, a tím jsem já. Možná se mu to nelíbí, ale já jsem jeho šéf," rekl predseda ŽOP T. Jelínek redakci pražského anglicky psaného týdeníku Prague Post (8.7.) o svém vztahu k rabínovi Karolu E. Sidonovi. Clánek je jedním z mnoha desítek textu (ko-mentáre, pamflety, osobní vyznání, nactiutrhac-né útoky, dopisy ctenáru apod.), které vyšly v našich médiích po rabínove nestandardním vy-hazovu ze služeb ŽOP a skandálním konci škol-ního roku v Lauderových školách (o tom nej-obsáhleji viz clánek bývalé reditelky K. Dejma-lové v Literárních novinách 12.7.). Nové vedení Židovské obce v Praze temito kroky vyvolalo verejnou diskuzi o obecních záležitostech.

(Z místního tisku pripravil tp.)

Predplatné
Distribuci pro predplatitele a výber predplatného provádí pro CR spolecnost Predplatné tisku Mediaservis s. r. o. - Abocentrum, Moravské námestí 12D, 659 51 Brno. Telefonní císlo: 541 233 232, fax: 541 616 160, e-mail: abocentrum@mediaservis.cz , reklamace uplatnujte na bezplatné lince 800 800 890. Rocní predplatné stojí 180 Kc.
Predplatné do zahranicí: Cena rocního aboné ciní pro Evropu v redakci Roš chodeš 750 Kc / 25 EURO, pro zámorí v redakci Roš chodeš 1000 Kc / 37 USD. Tuto cástku lze platit v hotovosti nebo zaslat šekem na adresu redakce.

haGalil.com 18-08-2004 A Jewish Sign from Central Europe