|
PRAHA NENÍ JEN KRÁSNÝ SEN
Reportáž z besedy v kine Illusion
... nové formy
antisemitismu ... ... nové formy antisemitismu
...
Michaela Rozov
V rámci festivalu cesko-nemecko-židovské kultury Devet
bran probehla 25. cervna ve vinohradském kine Illusion prednáška a diskuse
na téma nové formy antisemitismu v dnešním svete. Prednášející, americtí
historici DEBORAH LIPSTADTOVÁ a DANIEL GOLDHAGEN, patrí k nejvetším znalcum
daného tématu. S jejich názory se ctenári našeho casopisu již mohli
podrobneji seznámit (viz Rch 5/1997, 12/2001 a 9/2003), proto si je dnes
pripomeneme jen ve strucnosti.
Deborah Lipstadtová se venuje predevším fenoménu
antisemitismu a popírání holocaustu. Do povedomí svetové verejnosti
vstoupila poté, když ji zažaloval britský "popírac holocaustu" historik
David Irving za to, že ho oznacila za lháre a fabulátora. Svou úspešnou,
široce medializovanou obhajobou prispela významne v boji proti antisemitským
revizím historické pravdy o holocaustu. Dr. Lipstadtová prednáší moderní
židovské dejiny a dejiny holocaustu na univerzitách ve Spojených státech a v
Evrope, je konzultantkou nemecké vlády v otázkách vzdelávání o holocaustu a
rídí Institut rabiho Donalda A. Tama pro židovská studia. Její zatím
poslední kniha Popírání holocaustu: Rostoucí útok na pravdu a pamet byla
ocenena Národní židovskou literární cenou.
Daniel Goldhagen je prvním historikem holocaustu, který se
zacal venovat tématu Nemcu, kterí se fyzicky podíleli na "konecném rešení".
(Jeho kniha Hitler’s Willing Executioners, cesky Hitlerovi ochotní katani:
Obycejní Nemci a holocaust byla preložena do patnácti jazyku a autor za ni
získal prestižní nemeckou Cenu demokracie). Velký ohlas mela i jeho zatím
poslední práce: Morální úctování – Úloha katolické církve v holocaustu a
její nenaplnená povinnost opravy, která vyšla dosud v osmi jazycích.
Debatu moderoval spisovatel Arnošt Lustig, prezident festivalu Devet bran.
Privítal prítomné a znicehonic – ke znacnému údivu hostu – napadl "ceský
židovský tisk, který se k festivalu vždy stavel nevražive, festival úplne
ignoruje krome chvil, kdy ho napadá", což je "nedemokratické, arogantní,
prímo neprátelské a ciší z toho závist". Prihlásila jsem se, že zde ten
"neprátelský židovský tisk" reprezentuji. Pan Lustig me zahrnul chválou, a
poté z nezájmu o festival osocil také Židovskou obec v Praze. Reditele
Židovského muzea v Praze, pana Lea Pavláta, který se za obec hrde hlásil, že
se tedy o festival zajímá, odbyl mávnutím ruky. Zatímco doktor Pavlát
zpusobne supel, A. Lustig upustil od invektiv, kterými zmátl diváky
nezasvecené do dnes již v podstate nerelevantní animozity mezi poradatelem
festivalu Pavlem Chalupou a ŽOP. Pripravil diváky o minimálne dvacet minut
debaty s historiky, kvuli níž prišli. Nakonec se vrátil k tématu nového
antisemitismu a vyzval hosty, aby se k nemu vyjádrili.
NE SHYLOCK, RAMBO
Slova se ujala paní Lipstadtová: "Na nový antisemitismus
poprvé upozornil historik Michael Marrus, nyní o nem mluví všichni, ale ve
velké vetšine nejsou s to ho odlišit od tradicního antisemitismu. Casto
slyším od židovských lídru v Americe, že antisemitismus nikdy nebyl horší
než te_. Myslím, že opak je pravdou. Židé jsou akceptováni vetšinovou
spolecností a v jejím rámci zaujímají klícová místa. Také procento smíšených
manželství dokládá, že Židé jsou akceptováni. Tradicní antisemitismus z
obývacího pokoje je na ústupu," ríká Lipstadtová a pokracuje: "Je ovšem
pravda, že jsme v poslední dobe zaznamenali zvýšený pocet fyzických útoku na
Židy v Evrope, za nimiž stojí predevším mladí rozzlobení muslimští
radikálové. A rovnež nárust antisemitismu metafyzického, predevším mezi
levicovými intelektuály a novinári, kde v minulosti nebyl príliš castý.
Tento antisemitismus se skrývá pod antisionismem, antibushismem a
antišaronismem."
D. Goldhagen vidí rozdíl mezi drívejším a "novým antisemitismem" takto:
"Tradicní antisemitismus byl ve své podstate lokální, antisemité meli
spadeno predevším na Židy ve svém bezprostredním okolí. Nový antisemitismus
je globální. Antisemité napadají Židy v globálních médiích na internetu za
to, že podporují Izrael. Je tu i jistý rozdíl v invektivách: Žid už není
Shylock, ale – Rambo."
PO PREDNÁŠCE
Po prednášce ke mne pristupuje jeden Žid z Arizony, ješte
stále udiven úvodní invektivou pana Lustiga na adresu redakce Roš chodeš a
ŽOP, a ptá se: "Odkud ta nevraživost ve vaší obci?" Vysvetluji, že Rch
informoval o festivalu Devet bran v jeho zacátcích, které byly provázeny
znacnými zmatky a organizacními a financními nesrovnalostmi, kvuli kterým se
od festivalu distancovala nejen ŽOP v Praze a další židovské instituce
(napr. Židovské muzeum), ale také napr. Cesko-nemecký fond budoucnosti ci
Kancelár prezidenta republiky (viz Rch 2/2001). Muj nový známý vytahuje z
tašky cervnové vydání casopisu Time In, jehož hlavním tématem jsou Židé v
Praze. Listuje v nem a zastavuje se u rozhovoru s Benjaminem Kurasem: "Jak
je možné, že židovský novinár tvrdí, že v pražské obci vládne realitní
judaismus, v rámci kterého mají jen ortodoxní prístup k financím? Chce
nahnat vodu na mlýn antisemitu? A má vubec pravdu? Slyšel jsem, že Lauderovy
školy jsou otevrené i pro deti ze smíšených manželství. A že se ve Španelské
synagoze modlí konzervativní. Tak proc to ríká? Proc reformní Žid ríká o
hlavním rabínovi, že je fundamentalista a fanatik? Jeho ortodoxie je prece
umírnená. Proc takhle perete své špinavé prádlo na stránkách tisku? Tohle
jsem v živote nevidel. V Americe jsou Židé arevim ze leze, rucí jeden za
druhého."
Nevím, co mám odpovedet, ale prece jen se zmáhám na jakousi
analýzu: "Tady asi Židé zapomneli, co znamená být arevim ze leze. Tradice
zmizela s holocaustem. To, co z ní zbylo, znicil komunismus. Te_ vládne, jak
se zdá, jen heslo rozdel a panuj. Židovské to urcite není." Tu ke mne
prichází pan Lustig. Objímá me a ríká: "Tebe rádi máme, ale ty ostatní v
redakci ne."
Stydím se i za nej.
Debata s Lipstadtovou a Goldhagenem pokracuje v sobotu.
Pricházím pozde, spolecne s dalším panelistou, dr. Z. Zborilem z Filosofické
fakulty UK, který se okamžite ujímá slova, omlouvá se za zpoždení cteným
hostum Debore Lipstadtové a Danielu Goldhagenovi, jehož jméno komolí. Poté
náružive vykládá cosi, ješte stále udýchán, o nevhodnosti termínu
extremismus atd. Posléze se znovu omlouvá za zpoždení a znovu komolí
Goldhagenovo jméno. Lustig ho za to kárá. Potom Zboril hájí svou praktiku
zvát na akademickou pudu antisemity a popírace holocaustu. Prý se nimi musí
mluvit, jinak nás dostanou. Paní Lipstadtová, zjevne znepokojena, mu durazne
oponuje a ríká: "Pozvání takových lidí na akademickou pudu je jejich
legitimizací."
Diskuse se stácí k antisemitismu v tisku. "Ne každý, kdo kritizuje Izrael, je
ipso facto antisemitou," ríká Lipstadtová. "Stává se jím však, používá-li
pri své kritice Izraele antisemitské stereotypy, když prirovnává izraelské
vojáky k nacistum apod." To se nelíbí Lustigovi, který tvrdí, že "u nás je
to jinak. Ceský tisk je propalestinský a jakákoli kritika Izraele v ceském
tisku je antisemitská." V publiku to vre. Jeden z hostu Lustigovi oponuje.
"Musím vám ríct, že se velmi mýlíte. Ceský tisk je až na nekolik výjimek
vcelku proizraelský. Napadat ho z antisemitismu je projev ignorance." Na to
A. Lustig nereaguje.
Po prednášce mluvím s hosty. Paní Lipstadtová mi ríká: "Nejak se to zvrhlo.
Spíš než o novém antisemitismu se hovorilo o tom, co se deje tady u vás.
Zacínám mít pocit, že Praha není jen krásný sen."
http://www.jewish-europe.net/prague
9bran.cz/2000
- 9bran.cz/2002 -
9bran.cz/2004
Predplatné
Distribuci pro predplatitele a výber predplatného
provádí pro CR spolecnost Predplatné tisku Mediaservis s. r. o. -
Abocentrum, Moravské námestí 12D, 659 51 Brno. Telefonní císlo: 541 233 232,
fax: 541 616 160, e-mail:
abocentrum@mediaservis.cz , reklamace uplatnujte na bezplatné lince
800 800 890. Rocní predplatné stojí 180 Kc.
Predplatné do zahranicí: Cena rocního aboné ciní pro Evropu v redakci Roš
chodeš 750 Kc / 25 EURO, pro zámorí v redakci Roš chodeš 1000 Kc / 37 USD.
Tuto cástku lze platit v hotovosti nebo zaslat šekem na adresu redakce.
 |
haGalil.com 18-08-2004
A
Jewish Sign from Central Europe |
|
