PRAHA NENÍ JEN KRÁSNÝ SEN
Reportáž z besedy v kine Illusion

... nové formy antisemitismu ... ... nové formy antisemitismu ...

Michaela Rozov

V rámci festivalu cesko-nemecko-židovské kultury Devet bran probehla 25. cervna ve vinohradském kine Illusion prednáška a diskuse na téma nové formy antisemitismu v dnešním svete. Prednášející, americtí historici DEBORAH LIPSTADTOVÁ a DANIEL GOLDHAGEN, patrí k nejvetším znalcum daného tématu. S jejich názory se ctenári našeho casopisu již mohli podrobneji seznámit (viz Rch 5/1997, 12/2001 a 9/2003), proto si je dnes pripomeneme jen ve strucnosti.

Deborah Lipstadtová se venuje predevším fenoménu antisemitismu a popírání holocaustu. Do povedomí svetové verejnosti vstoupila poté, když ji zažaloval britský "popírac holocaustu" historik David Irving za to, že ho oznacila za lháre a fabulátora. Svou úspešnou, široce medializovanou obhajobou prispela významne v boji proti antisemitským revizím historické pravdy o holocaustu. Dr. Lipstadtová prednáší moderní židovské dejiny a dejiny holocaustu na univerzitách ve Spojených státech a v Evrope, je konzultantkou nemecké vlády v otázkách vzdelávání o holocaustu a rídí Institut rabiho Donalda A. Tama pro židovská studia. Její zatím poslední kniha Popírání holocaustu: Rostoucí útok na pravdu a pamet byla ocenena Národní židovskou literární cenou.

Daniel Goldhagen je prvním historikem holocaustu, který se zacal venovat tématu Nemcu, kterí se fyzicky podíleli na "konecném rešení". (Jeho kniha Hitler’s Willing Executioners, cesky Hitlerovi ochotní katani: Obycejní Nemci a holocaust byla preložena do patnácti jazyku a autor za ni získal prestižní nemeckou Cenu demokracie). Velký ohlas mela i jeho zatím poslední práce: Morální úctování – Úloha katolické církve v holocaustu a její nenaplnená povinnost opravy, která vyšla dosud v osmi jazycích.
Debatu moderoval spisovatel Arnošt Lustig, prezident festivalu Devet bran. Privítal prítomné a znicehonic – ke znacnému údivu hostu – napadl "ceský židovský tisk, který se k festivalu vždy stavel nevražive, festival úplne ignoruje krome chvil, kdy ho napadá", což je "nedemokratické, arogantní, prímo neprátelské a ciší z toho závist". Prihlásila jsem se, že zde ten "neprátelský židovský tisk" reprezentuji. Pan Lustig me zahrnul chválou, a poté z nezájmu o festival osocil také Židovskou obec v Praze. Reditele Židovského muzea v Praze, pana Lea Pavláta, který se za obec hrde hlásil, že se tedy o festival zajímá, odbyl mávnutím ruky. Zatímco doktor Pavlát zpusobne supel, A. Lustig upustil od invektiv, kterými zmátl diváky nezasvecené do dnes již v podstate nerelevantní animozity mezi poradatelem festivalu Pavlem Chalupou a ŽOP. Pripravil diváky o minimálne dvacet minut debaty s historiky, kvuli níž prišli. Nakonec se vrátil k tématu nového antisemitismu a vyzval hosty, aby se k nemu vyjádrili.

NE SHYLOCK, RAMBO

Slova se ujala paní Lipstadtová: "Na nový antisemitismus poprvé upozornil historik Michael Marrus, nyní o nem mluví všichni, ale ve velké vetšine nejsou s to ho odlišit od tradicního antisemitismu. Casto slyším od židovských lídru v Americe, že antisemitismus nikdy nebyl horší než te_. Myslím, že opak je pravdou. Židé jsou akceptováni vetšinovou spolecností a v jejím rámci zaujímají klícová místa. Také procento smíšených manželství dokládá, že Židé jsou akceptováni. Tradicní antisemitismus z obývacího pokoje je na ústupu," ríká Lipstadtová a pokracuje: "Je ovšem pravda, že jsme v poslední dobe zaznamenali zvýšený pocet fyzických útoku na Židy v Evrope, za nimiž stojí predevším mladí rozzlobení muslimští radikálové. A rovnež nárust antisemitismu metafyzického, predevším mezi levicovými intelektuály a novinári, kde v minulosti nebyl príliš castý. Tento antisemitismus se skrývá pod antisionismem, antibushismem a antišaronismem."
D. Goldhagen vidí rozdíl mezi drívejším a "novým antisemitismem" takto: "Tradicní antisemitismus byl ve své podstate lokální, antisemité meli spadeno predevším na Židy ve svém bezprostredním okolí. Nový antisemitismus je globální. Antisemité napadají Židy v globálních médiích na internetu za to, že podporují Izrael. Je tu i jistý rozdíl v invektivách: Žid už není Shylock, ale – Rambo."

PO PREDNÁŠCE

Po prednášce ke mne pristupuje jeden Žid z Arizony, ješte stále udiven úvodní invektivou pana Lustiga na adresu redakce Roš chodeš a ŽOP, a ptá se: "Odkud ta nevraživost ve vaší obci?" Vysvetluji, že Rch informoval o festivalu Devet bran v jeho zacátcích, které byly provázeny znacnými zmatky a organizacními a financními nesrovnalostmi, kvuli kterým se od festivalu distancovala nejen ŽOP v Praze a další židovské instituce (napr. Židovské muzeum), ale také napr. Cesko-nemecký fond budoucnosti ci Kancelár prezidenta republiky (viz Rch 2/2001). Muj nový známý vytahuje z tašky cervnové vydání casopisu Time In, jehož hlavním tématem jsou Židé v Praze. Listuje v nem a zastavuje se u rozhovoru s Benjaminem Kurasem: "Jak je možné, že židovský novinár tvrdí, že v pražské obci vládne realitní judaismus, v rámci kterého mají jen ortodoxní prístup k financím? Chce nahnat vodu na mlýn antisemitu? A má vubec pravdu? Slyšel jsem, že Lauderovy školy jsou otevrené i pro deti ze smíšených manželství. A že se ve Španelské synagoze modlí konzervativní. Tak proc to ríká? Proc reformní Žid ríká o hlavním rabínovi, že je fundamentalista a fanatik? Jeho ortodoxie je prece umírnená. Proc takhle perete své špinavé prádlo na stránkách tisku? Tohle jsem v živote nevidel. V Americe jsou Židé arevim ze leze, rucí jeden za druhého."

Nevím, co mám odpovedet, ale prece jen se zmáhám na jakousi analýzu: "Tady asi Židé zapomneli, co znamená být arevim ze leze. Tradice zmizela s holocaustem. To, co z ní zbylo, znicil komunismus. Te_ vládne, jak se zdá, jen heslo rozdel a panuj. Židovské to urcite není." Tu ke mne prichází pan Lustig. Objímá me a ríká: "Tebe rádi máme, ale ty ostatní v redakci ne."
Stydím se i za nej.

Debata s Lipstadtovou a Goldhagenem pokracuje v sobotu. Pricházím pozde, spolecne s dalším panelistou, dr. Z. Zborilem z Filosofické fakulty UK, který se okamžite ujímá slova, omlouvá se za zpoždení cteným hostum Debore Lipstadtové a Danielu Goldhagenovi, jehož jméno komolí. Poté náružive vykládá cosi, ješte stále udýchán, o nevhodnosti termínu extremismus atd. Posléze se znovu omlouvá za zpoždení a znovu komolí Goldhagenovo jméno. Lustig ho za to kárá. Potom Zboril hájí svou praktiku zvát na akademickou pudu antisemity a popírace holocaustu. Prý se nimi musí mluvit, jinak nás dostanou. Paní Lipstadtová, zjevne znepokojena, mu durazne oponuje a ríká: "Pozvání takových lidí na akademickou pudu je jejich legitimizací."
Diskuse se stácí k antisemitismu v tisku. "Ne každý, kdo kritizuje Izrael, je ipso facto antisemitou," ríká Lipstadtová. "Stává se jím však, používá-li pri své kritice Izraele antisemitské stereotypy, když prirovnává izraelské vojáky k nacistum apod." To se nelíbí Lustigovi, který tvrdí, že "u nás je to jinak. Ceský tisk je propalestinský a jakákoli kritika Izraele v ceském tisku je antisemitská." V publiku to vre. Jeden z hostu Lustigovi oponuje. "Musím vám ríct, že se velmi mýlíte. Ceský tisk je až na nekolik výjimek vcelku proizraelský. Napadat ho z antisemitismu je projev ignorance." Na to A. Lustig nereaguje.
Po prednášce mluvím s hosty. Paní Lipstadtová mi ríká: "Nejak se to zvrhlo. Spíš než o novém antisemitismu se hovorilo o tom, co se deje tady u vás. Zacínám mít pocit, že Praha není jen krásný sen."

http://www.jewish-europe.net/prague
9bran.cz/2000 - 9bran.cz/2002 - 9bran.cz/2004

Predplatné
Distribuci pro predplatitele a výber predplatného provádí pro CR spolecnost Predplatné tisku Mediaservis s. r. o. - Abocentrum, Moravské námestí 12D, 659 51 Brno. Telefonní císlo: 541 233 232, fax: 541 616 160, e-mail: abocentrum@mediaservis.cz , reklamace uplatnujte na bezplatné lince 800 800 890. Rocní predplatné stojí 180 Kc.
Predplatné do zahranicí: Cena rocního aboné ciní pro Evropu v redakci Roš chodeš 750 Kc / 25 EURO, pro zámorí v redakci Roš chodeš 1000 Kc / 37 USD. Tuto cástku lze platit v hotovosti nebo zaslat šekem na adresu redakce.

haGalil.com 18-08-2004 A Jewish Sign from Central Europe